V manželské nebo párové terapii převažuje práce s dvojicí. Pracuji i s partnery odděleně, vždy však s ohledem na vztahovou složku problému. Není rozhodující, zda iniciátorem setkání je muž či žena. Pokud je to možné, snažím se na setkání přizvat i druhého z partnerů, nepřijdou-li společně. Téma, které do terapie přinášejí je vždy příběhem každého z nich a není posuzováno, který z příběhů je pravdivější. Klienti nejčastěji přicházejí s problémy, jakými jsou nevěra ve vztahu, ztráta emoční a intimní složky vztahu, krize v souvislosti s odchodem dětí, nekončící hádky, budování kariery, podnikání, ale i se zcela specifickými obtížemi.
Společně domlouváme určitý kontrakt- jakého cíle by mělo být dosaženo, formulujeme očekávání. Nelze zpravidla očekávat vyřešení problému během jednoho sezení. Analyzuji současnou situaci, dotazuji se na historický kontext problému.
Za kontraindikaci k párové či manželské terapii považuji:
- pokud ten, kdo iniciuje terapii tak činí pod tlakem partnera
- pokud mám požehnat rozvodu, na kterém se manželé již dohodli a terapie by byla pouze alibi k rozvodovému řízení
- terapeutického sezení má být využito k prozrazení partnerova tajemství
Je důležité, aby terapie nebyla svazující a nevylučovala předem některou možnost.
